Opuštěná Vesnice V-QQ

Poměrně velká a historicky bohatá vesnice, která pomalu chátrá již desítky let. Oblast je obývána po mnoho staletí, přestože dochované stavby pocházejí z osmanského období. Vesnice leží na jihu Albánie poblíž moře, na poměrně vysokém kopci. V 18. a 19. století zde stály dva pravoslavné kostely a tři řecké školy. Až do poloviny 20. století mluvilo téměř veškeré obyvatelstvo řecky, přestože šlo etnicky o Albánce.

V roce 1957 vybudovala vláda Albánské lidové republiky hlavní silnici podél pobřeží, čímž se oblasti otevřely nové ekonomické a společenské možnosti. Sladkovodní kanál vybudovaný podél silnice postupně přitahoval lidi blíže k moři, až se vesnice rozdělila na dvě odlišné části: starou horní a novou dolní. Veškeré veřejné služby i společenský život se přesunuly do dolní části. Po pádu komunistického režimu odešly přibližně dvě třetiny obyvatel. Ti, kteří zůstali, zaměřili svou energii na rozvoj dolní vesnice — stavěli nové domy a usilovali o lepší kvalitu života.

Stará horní vesnice zůstala opuštěna. Úzké klikaté uličky lemují opuštěné domy — přibližně 80 % budov je vylidněných. Jejich stav sahá od úplných trosek až po znepokojivé ticho, jako by obyvatelé právě odešli: nábytek, truhly, domácí spotřebiče i osobní věci zůstaly na svém místě. Lokalita není hlídaná, ale vlamovat se do zamčených domů před zraky zbývajících obyvatel se nedoporučuje.