Uhelný důl K-ID

Opuštěný uhelný důl, zakonzervovaný v 90. letech. Uvnitř se v dole dochovaly koleje, vozíky, těžní stroj a nakladač rudy.

Uhlí leželo ve sloji o průměrné mocnosti 1,2 metru s úklonem asi 20°. Štola vedená skrz něj se rozbíhá vpravo a vlevo do vyrubaných komor, z nichž se uhlí těžilo. Jejich stropy jsou zajištěny dřevěnými stojkami a tyčemi, mnohé z nich popraskaly. V hlavní štole je výztuž z betonových bloků nebo oblouků svařených z kolejnic. Je zde spousta spadané horniny a zřícených výztuží. Důl měl nižší patro, dnes zatopené; úklonný sestup k němu je zčásti průchozí. Existuje také vyšší patro, ale spojení s ním nebylo nalezeno.

Návštěva dolu je možná pouze s detektorem plynů. Po každém závalu klesá ve štole hladina kyslíku. Po jednom z nich klesá pod 18 % a projít dál už není možné, přestože štola pokračuje.

Povrchová infrastruktura dolu se také dochovala docela dobře: most přes řeku s kolejemi důlního vláčku, rezavé vozíky zarostlé trávou, elektrická lokomotiva v depu, kompresorová stanice, šikmé dopravníky a několik opuštěných budov.

V areálu jsou nápisy jako „zákaz vstupu“ a „nebezpečí života“ v albánštině a pobíhají tu dva psi. Lidé nejsou vidět, ale někdo místo očividně čas od času sleduje.